Environmentální odpovědnost se stává stále více klíčovou prioritou. V Plastenco hledáme nové způsoby, jak spojit estetiku s ekologickými principy. Jedním z těchto přístupů, který stále více rezonuje v designu je cirkulární ekonomika. Jakožto ambasadoři tohoto přístupu, hraje pro nás důležitou roli jeho propagace a realizace v praxi.

Nedávno měl náš tým možnost zúčastnit se v rámci Fakulty architektury ČVUT konference eCAADe, která se konala na Kypru. Naše spoluzakladatelka Ing. arch. Kateřina Sýsovou, PhD spolu s týmem Ing. arch Ondrou Cigánikem a MgA Danielem Svitákem se věnovala diskuzím o nejnovějších trendech v oblasti 3D tisku. Konference přinesla cenné informace o biologicky rozložitelných materiálech, nových technikách tisku a inovací, které mají potenciál změnit přístup k designu a výrobě.

Design do značné míry ovlivňuje potenciální výši environmentálních dopadů produktů (odborná literatura uvádí, že až 80 % dopadů je předurčeno ve fázi designu)[1]. V Plastenco jsme si plně vědomi odpovědnosti, kterou neseme, a proto se snažíme optimalizovat veškeré naše procesy a minimalizovat tak náš dopad na životní prostředí. Lhostejný nám však není ani ekonomický a sociální pilíř udržitelnosti, v našich projektech se snažíme tvořit příběhy a spojovat komunitu. Tento článek vám přiblíží, jak přistupujeme k udržitelnosti a jaké kroky podnikáme abychom naplnili očekávání našich klientů a partnerů v oblasti ESG.

Jak se Plastenco dále angažuje na poli 3D tisku z recyklovaného plastu? Představujeme vám náš ambiciózní projekt PlastIT, se kterým jsme se umístili na krásném 5. místě ve veřejné soutěži Programu Ministerstva průmyslu a obchodu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje - TREND, uspořádané Technologickou agenturou České republiky. PlastIT představuje revoluční spojení technologií 3D tisku, umělé inteligence a ekologického designu s cílem proměnit způsob, jakým nahlížíme na využívání plastových odpadů.

Chtěla jsem, aby se z PET lahví stavěly domy. Opravdu jsem to zkusila a nutila své nebohé studenty, ať to zkouší také. V knížce Fenomén architektury z PET lahví jsem posbírala příklady staveb z celého světa. Ano, jde to. Ale upřímně, stavět domy z PET lahví hudbou minulosti, otázkou výtvarného umění a architekturou méně technicky vyspělých kultur. Dnes umí naše civilizace tyto lahve zpracovávat. Jejich život je většinou krátký: průměrně jen 2 měsíce. Pak se z nich pomocí recyklace na umělé vlákno stanou všední objekty denní potřeby: koberce a auto-koberečky, špagátky a netkané textilie, spacáky, mikiny, bundy, plíny. Materiál je přepracován a jeho původní podobu byste ve výrobcích s umělým vláknem nenašli.